Hry pro velkou skupinu.
Při patnácti lidech se většina společenských her zadrhne: jeden tah trvá minutu a lidi na druhém konci si začnou povídat po svém. Přežijí jen hry, kde tah trvá tři sekundy, nebo kde hrají všichni naráz. Tady je deset, s tím, co se kazí, a jak je vést.
1. Hra na impostora, 3 až 20 (naše)
Tah je jedno slovo, takže dvacet lidí oběhne kolečko za minutu. Tajné slovo znají všichni kromě impostorů, kteří znají jen kategorii, a hlasování znamená, že všichni naráz ukážou. Od jedenácti hráčů jsou impostoři dva a kolečka nápověd klesnou na jedno, aby kolo zůstalo krátké. Pravidla.
- Hostitel vede hru z jednoho telefonu a televize ukazuje jméno toho, kdo je na řadě, takže to přečte i druhý konec místnosti. Nebo telefon koluje, pokud je to dlouhý stůl.
- Každý na svém telefonu: místnost s odkazem, každý telefon s vlastní kartou a hlasem, což je rychlejší než posílat jeden telefon dvaceti lidem.
- Dvacet je strop. Dvacet pět lidí jsou dvě místnosti, dvanáct a třináct, a je to tak lepší.
Rozdej si kolo v prohlížeči a uvidíš, nebo založ místnost.
2. Městečko Palermo
Sedm až dvacet lidí, s vypravěčem, který nehraje. Role na papírcích, noci se zavřenýma očima, dny plné obviňování. Dlouhé, hlučné a správná volba pro partu, která chce jednu hru na celý večer. Srovnání.
3. Týmový kvíz
Stoly po čtyřech až šesti, deset otázek na kolo, odpovědi na papír. Zvládne jakýkoli počet, protože práci dělají týmy. Jeden kvízmistr, jeden na body.
4. Vrah mrká
Jeden tajný vrah zabíjí mrknutím a detektiv uprostřed ho musí chytit. Potřebujete kruh a místnost dost tichou na to, aby bylo slyšet, jak někdo padá.
5. Lidské bingo
Karta s dvaceti fakty (zlomil si někdy ruku, mluví třemi jazyky); ke každému je potřeba najít člověka. Jediná hra na tomhle seznamu, která funguje, ještě než si kdokoli sedne.
6. Město, jméno, zvíře
Písmeno, pět kategorií, minuta, všichni píšou naráz. Body za odpovědi, které nikdo jiný neměl. Dvacet lidí píše v tichu a pak se pět minut hádá, jestli se počítá Kocourkov.
7. Tři kola z klobouku
Každý hodí do klobouku tři slavná jména. Týmy se střídají a ke stejným jménům nejdřív popisují, pak předvádějí a nakonec říkají jedno slovo, ve třech kolech. Nejlepší je to druhé.
8. Tichá pošta pantomimou
Týmy v řadách, jedno slovo předváděné beze slov po řadě dál a poslední hádá. Každý něco dělá, a v tom je u velkých skupin celý trik.
9. Kdo jsem
Jméno na každém čele, otázky na ano a ne, žádné pořadí: prostě choď mezi lidmi a ptej se. Funguje v jakémkoli počtu, protože nikdo nečeká.
10. Detektor lži
Každý napíše jeden pravdivý a jeden vymyšlený fakt o sobě. Hostitel je čte v náhodném pořadí a místnost hlasuje rukou: pravda, nebo lež. Rychlé, a všichni se dají do řeči s člověkem, který vyrostl v majáku.
Jak vést velkou skupinu
- Jeden hostitel, ve stoje, s hlasem. Vysvětli jednou větou a začni.
- Dej přednost hrám, kde hrají všichni naráz nebo tah trvá tři sekundy. Cokoli s minutovým tahem je potřeba rozdělit ke stolům.
- Velké písmo na televizi je lepší než křičící hostitel. Tabule v Side Eye existuje přesně kvůli tomu.
- Jména, ne barvy nebo čísla. Dvacet lidí si nezapamatuje, kdo byl modrý.
Otázky
Kolik lidí může hrát Side Eye?
Tři až dvacet, v každém režimu. Dva impostoři od jedenácti hráčů, s nastavením Překvapení nejvýš tři.
A co víc než dvacet?
Dvě místnosti. Každá má vlastní odkaz a kola běží souběžně. Dvacet pět lidí v jedné hře znamená dlouhé čekání na tah v jakékoli hře.
Jak dlouho trvá kolo s dvaceti lidmi?
Zhruba pět minut: jedno kolečko nápověd, minuta debaty, hlasování a odhalení. Právě proto aplikace od devíti hráčů přejde na jedno kolečko nápověd.
